O mně
Nezapomeňme používat tři slova: dobrý den, děkuji a na shledanou a bude nám všem na světě lépe!
Vystoupení Tomia Okamury v pořadu 13. komnata
Narodil se 4.července 1972 v Tokiu moravské mamince a japonskokorejskému otci. Dětství prožil střídavě v bývalém Československu a v Japonsku. Tam však prožil celkem pouze necelých 10 let. Když jeho matka onemocněla, žil s mladším bratrem nějaký čas v dětském domově v Mašťově u Podbořan. V Čechách absolvoval základní školu a poté tady vystudoval střední chemickou průmyslovku. Po maturitě na krátký čas odjel do Tokia. Neměl však před sebou příliš zářivou kariéru, na vysokou školu nebyly peníze, školství je v Japonsku drahá záležitost, navíc od dětství po zkušenostech se šikanou v dětském domově při řeči silně zadrhával. Na nějaké lukrativní zaměstnání nebylo tedy bez prestižní školy pomyšlení.
Z našetřených úspor si nechal z Čech poslat české sklo, ale jakkoli je tohle zboží v Japonsku populární, nenašel obchodní partnery. V Japonsku panuje přísná hiearchie a společnost je silně konzervativní. Nikdo tu nedělá byznys s někým, kdo přijde z ulice, byť by jeho nabídka byla sebelukrativnější. Navíc byl Tomio v očích čistokrevných Japonců míšenec. To byl tehdy obrovský handicap, protože japonská společnost je pevně hiearchizovaná a přežívají tu velmi silné předsudky vůči cizincům. V některých ohledech se dá hovořit až rasismu. Tomio našel práci jako popelář a později prodával v kině popcorn a colu. Bylo mu dvacet jedna let, když se ze dne na den rozhodl, že zkusí štěstí v Evropě a odletěl s několika dolary v kapse zpátky do Prahy.
Americký sen v Praze
Začátky v Čechách nebyly lehké. O bydlení se do začátku postarala Tomiova česká babička, ale horší to bylo s obživou. Zkusil vyučovat japonštinu, ale výdělek nestačil ani na to nejnutnější jídlo a oblečení. Štěstí však přeje odvážným a připraveným. Když jedné české cestovce onemocněl průvodce specializovaný na japonské turisty, obrátili se na Tomia, zda by ho nezastoupil. O průvodcování neměl Tomio nejmenší ponětí ale zkusill to. S turistickou příručkou v ruce pak provedl svoji první skupinu Prahou. A za jeden den si vydělal tolik, co vyučováním za týden. Udělal si tedy průvodcovské zkoušky, pořídil si živnostenský list a začal externě provádět japonské turisty pro české cestovky. Jako rodilý Japonec si hned všiml, že služby českých cestovních kanceláří nevyhovují japonské mentalitě.
To mu vnuklo nápad – proč to nezkusit na vlastní pěst? Z ušetřených peněz odletěl do Londýna, kde jsou ústředí největších cestovních kanceláří dovážejících asijské turisty do Evropy a zkusil se jim nabídnout, že by pro ně zajišťoval služby v České republice a na Slovensku. A podařil se mu tam malý zázrak. Přesvědčil druhou a následně i největší japonskou cestovní agenturu, že je ten nejlepší a podepsal s nimi kontrakt na výhradní zastoupení. V té době neměl v Praze ani kancelář, dokonce ani telefon, ale risk se vyplatil. Vsadil na preciznost a poctivost, což jsou vlastnosti, které mnoha jeho konkurentům chyběly. Dnes vozí do Čech přibližně desítky tisíc převážně japonských turistů ročně a z nuly získal dominantní podíl ne českém trhu.
Vzhledem ke svým zkušenostem z Japonska nepovažuje Tomio naši společnost ve srovnání s Japonskem za rasistickou ani xenofobní. „Vůči některým etnikům tady panovala nevraživost, míval jsem problémy, když si mě lidé pletli s Vietnamcem. Ale v devadesátých letech tu byly obrovské šance pro každého, kdo se chtěl prosadit a byl dobrý. To je ve vyspělých západních zemích velmi obtížné a v Japonsku např. pro mladé lidi naprosto nemožné. Všude je zažitý tradiční kariérní postup a ani byznys tu firma neudělá s neznámým mladým člověkem, byť by jeho nabídka byla sebelepší,“ říká Tomio Okamura o svých podnikatelských začátcích.
Veřejná činnost
Proti byrokracii, deformačním zákonům a dalším nešvarům se Tomio snaží aktivně bojovat. Nejprve se zaměřil na sobě blízkou problematiku rozvoje cestovního ruchu, v současnosti se věnuje všem celospolečenským tématům a snaží se nabízet řešení.
Pivní magazín
Od října 2003 vydává celostátní barevný časopis Pivní magazín, který si klade za úkol zábavnou a poučnou formou zvyšovat povědomí o tomto pro Čechy veledůležitém nápoji.
Občanské aktivity a legislativa
Od roku 2004 do konce roku 2005 do zániku pražské redakce byl Tomio externím spolupracovníkem rádia BBC v Praze jako komentátor na problematiku Japonska. Od podzimu 2004 je členem prezidia a od roku 2009 viceprezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) pověřeným pro styk s médii. Tomio je patron Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Výtěžek z kulturních akcí, které Tomio organizuje, bývá obvykle věnován neziskovým organizacím. Tomio byl pro rok 2008 jmenován do čestné funkce českého ambasadora Evropského roku mezikulturního dialogu, který organizuje Evropská unie. Je členem občanského sdružení Borelioza CZ, které se snaží o osvětu a pomoc lidem s touto zákeřnou nemocí, kterou Tomio také prodělal. V roce 2012 byl jako nezávislý nestraník zvolen na šestileté období senátorem Parlamentu ČR za obvod 80 ve Zlínském kraji.
V roce 2010 se podílel na textu své biografické knihy – Český sen, která se hned po vydání umístila mezi deseti nejprodávanějšími tituly v České republice. V květnu 2011 mu už jako samostatnému autorovi vyšla kniha esejů Umění vládnout, která analyzuje současné společenské a politické problémy, nabízí k diskuzi konkrétní řešení a vize budoucího směřování naší země.
Spolupodílel se na oponentuře mnoha zákonů, případně některé z nich spolukoncipoval, další se snaží prosadit. Byly či jsou to mj. zákon o cestovním ruchu, živnostenský zákon (jejich liberalizace), zákon o rodině (úprava popření otcovství), zákon o exekutorech (snížení a slučování paušálních odměn), zákon o veřejných zakázkách, trestní zákon (ustavení korunního svědka korupce), bránil v minulém volebním období zrušení pojistky proti tunelování v Obch. zákoně atp. Podpořil připravované zákony o odpovědnosti úředníků a politiků. Tomio je spoluzakladatel občanského sdružení Antidefamation – společnosti proti pomluvám, na obranu obětí mediálních štvanic. V souvislostí s dluhy které platil stát za firmu VAE veřejně kritizoval mj. Miroslava Topolánka. Podal trestní oznámení na exředitele odboru MMR pro korupci. Veřejně vystoupil proti některým vládním reformním krokům (DPH na potraviny a knihy aj). Veřejně podpořil v kampaních nezprofanované slušné politiky a to bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.
